Gotika
je umělecký sloh plynule navazující na sloh románský. Začíná se projevovat od druhé poloviny 12. století a pokračuje ve vrcholném středověku.Termín gotika nebo gotický se vztahuje ke Gótům. Předcházející epoše jej přisoudil s opovržením Giorgio Vasari a další italští humanisté; „gótské“ umění pro ně znamenalo asociaci primitivního či barbarského. Ve Francii byl tento sloh nazýván „style ogival“ – sloh lomený.
Gotický sloh vznikl postupným vývojem ze slohu románského.Vznikají mohutné stavby jako např. mnohé katedrály, ale i stavby menšího charakteru.
Hlavní znaky :
Vertikalismus – v samotné stavbě i v jednotlivých jejích částech. Optický dojem odhmotnění a přiblížení k Bohu. Lomený oblouk, který prochází vývojem od širokého a méně lomeného až k vysokému ostře zalomenému. Tento oblouk je používán v oknech, portálech. Vnitřní opěrný systém, který se skládá z klenebních žeber svedených do přípor předsazených před pilíři. Váha stropu je tak převedena do úzkých partií, což umožnilo postupně odlehčit zdi a zaplnit je rozsáhlými okenními plochami.Vnější opěrný systém používaný zejména u gotických katedrál je pomocným činitelem podpírajícím z vnější strany pilíře, které zachycují tlak klenby.
nejrozšířenější zdobné prvky patří:
- fiály drobné věžičky, které zdobily střechu i umělecké řemeslo.
- chrliče fantastické hlavy s otevřenou hubou, které chrlily vodu stékající ze střech
- rozety kruhová zdobená okna.